Rád bych se zde poradil ohledně správného držení fotoaparátu při focení ptáků. Většinu času jsem spíše ornitolog-pozorovatel (na focení nemám žádnou "těžkou techniku"), ale u krmítek či za hezkého světla příležitostně metamorfuji na amatérského fotografa
Dlouho jsem používal malý (ale na mé účely přijatelný) digitální ultrazoomek Canon SX 430 IS. Teď jsem si k tomu pořídil lepší Canon SX 70 HS. Stran technické kvality fotek jde (na mé poměry
) o výrazný posun, což mě potěšilo. Ale potíž nastala na straně mého těla. Foťák není nijak extra těžký, ale má hodně robustní tělo, takže při držení člověk hodně roztahuje palce a dlaně. A tady nastal problém- když foťák držím delší dobu (třeba 20 min. a víc, což je většinou k potřebným záběrům nezbytné), pak mě celkem citelně pálí a jakoby ztuhnou svaly i šlachy obou palců, trvá to i několik dní poté. Různé variace držení způsobují stejné namožení. Strašně nerad bych si nějak zhuntoval jemnou motoriku rukou, proto se ptám zde, kde mnozí už úspěšně cvakají mnoho let 
Nabízí se řešení= stativ, popř. opřít foťák o optimální stativoidní předmět v terénu (pařez, šutr, větev). To skutečně výrazně pomohlo zmírnit následky (ale pořád to trochu cítím). Především ale velmi často potřebuji fotit "z ruky". Nejsem klasický "čekač v krytu", jsme zvyklý vidět, blížit se, mířit, cvakat
Nemáte někdo nějaký dobrý tip, jak předcházet bolesti/namožení palců, zda je to pro funkci rukou nebezpečné a taky nějaké vysvětlení, jak a proč to vůbec vzniká? Ten foťák nemá ani 1 kg, je lehký, zvedá se přirozeně. Podle mě je problém v takové "drsňácky masivní" konstrukci těla, která nutí palce se hodně roztahovat. Ale... co s tím? Jak mám tomu zabránit při jeho používání?
A lze tu bolest vnímat jako "posilování palců", zvykání na těžší práci, anebo spíš nezdravou likvidaci jemné motoriky? Jak říkám, ruce, které nebolí, neklepou se a jemně a citlivě fungují jsou pro mě důležité.
Děkuji všem, kteří poradí
