Video mi odjakživa pije krev tím, jak hrozně zdržuje. Moc by se mi líbilo mít tady na stránce průběžnou kroniku dění v přírodě, tak jak to můžete vidět u spousty fotografů zvířat, jenže jsem dodnes nepřišel na to, jak se rozkrájet. To jen tak na vysvětlenou, proč vám jdu zrovna dneska ukazovat záběry z loňského léta
Srnčí říje v České republice probíhá na přelomu července a srpna, tedy uprostřed letních prázdnin. Srnci šílí, pobíhají krajinou jako hladoví psi a pátrají po povolných srnách. Když se jim podaří vytouženou krasavici najít, přilepí se na ni a několik dní potom stráví společně. Srnec srnu po celou dobu nahání a pravidelně se s ní páří (odborně řečeno ji takzvaně pokládá). V tomto období jsou zvířata prakticky neustále v pohybu a dají se dobře natáčet – stačí se usadit na okraji louky nebo pole a jednoduše sledovat okolní cvrkot. Zároveň je ale potřeba dávat pozor za volantem, protože touto dobou můžou splašení srnci snáze než kdy jindy skončit pod koly aut.
U nás v okolí Brna je vždycky nejtěžší vybrat příhodné místo pro natáčení, protože se mi nechce filmovat říji na obludných strništích. Musím tedy nejprve objevit šikovnou louku s ucházejícím světlem, dostatkem zvěře a ideálně také nedostatkem myslivců, abychom si vzájemně nepřekáželi. Loni jsem strávil osm krásných brzkých rán špehováním jednoho zamilovaného srnčího páru. Šlo mi hlavně o zachycení onoho „vrcholného“ momentu jejich lásky, ale ten mi za celých osm dní bohužel nepředvedli. Přesněji řečeno předvedli, ale pokaždé jen kdesi za křovím mimo dosah mého objektivu. Neklesám ovšem na mysli, za chvilku je tu přece další léto!
[video]https://www.youtube.com/watch?v=T-fZ6Of_Tok&ab_channel=Luk%C3%A1%C5%A1Pich[/video]